Naše společná cesta do Dominikánské republiky
Nebudu psát dlouze,protože je to celkově velmi složité. Mám v plánu o tom napsat knihu, nyní v tomto směru oslovuji Michaela Viewegha a pokud jeho přístup nebude kladný, oslovím někoho jiného, popřípadě se pokusím napsat ji sám.
Nyní tedy jen velice krátce.To co se stalo, bych nikdy neudělal neuváženě a v žádném případě proti zájmům své dcery.Když jsem po několika měsících, kdy jsem Carolin neviděl, protože mi v tom Monika bránila a já musel požádat soud o vydání předběžného opatření,s ní mohl mít znovu kontakt, velmi naléhavě mě po tři týdny prosila,aby se k mamince už nemusela vracet, že chce být se mnou.Měl jsem z toho docela těžkou hlavu,protože jsem viděl,že psychicky velmi trpí,ale věděl jsem, že pokud jí vyhovím,budou z toho problémy.Po dlouhém váhání jsem přeci jen kontaktoval svého právníka s dotazem, jestli mohu dceři zákonným způsobem pomoci a bylo mi řečeno,že dobro dítěte je nade vše,ať tedy dceru nevracím a nechám si zpracovat psychologický posudek.I přesto jsem váhal a rozhodnul jsem se,že dceru raději ve stanovený čas odvezu.Carolin však nesmírně plakala, držela se v kuchyni pohovky a v žádném případě se nechtěla vrátit.Nechtěl jsem jít cestou síly,abych neztratil její důvěru a proto jsem se snažil jí to nějak vysvětlit.Toto se mi nakonec podařilo a Carolin se v klidu oblékla a s dvaceti minutovým zpožděním jsem ji přijel předat Monice. Tato však začala hrozně vyvádět,že takhle teda ne a že jestli se to bude opakovat,budu mít velké problémy.Carolin jsem jí za těchto podmínek nepředal a odvezl ji zpět do Sloupu.Monika mě následovala, byla velmi nepříjemná a to vše před Carolin, která se z toho celá klepala.Následně zavolala policii atd..na psaní je to příliš dlouhé.Dceru jsem nakonec předal, protože mi bylo ze strany sociální pracovnice vyhrožováno,že si manželka obstará nové předběžné opatření a já už dceru neuvidím.Jak je psáno v Písmu:''Každý stavitel si nejdříve spočítá, jestli má na to, aby stavbu dokončil.''Já si za těchto okolností spočítal,že na to momentálně nemám,protože jsem věděl,jaký přístup byl stran sociálního odboru ke mě a jaký k Monice.Věděl jsem,že takto vedený boj je předem prohraný.Dohodnul jsem se tedy s Carolin,že spolu odjedeme, že musí být ale trpělivá a hlavně o tom nesmí nikomu říkat.Samozřejmě taková věc, jako odjet s malým dítětem do ciziny není jednoduchá a bylo zapotřebí hodně času, aby měla v zahraničí vše připraveno tak, aby nestrádala.Hodně věcí přeskočím a dostávám se k samotnému odjezdu.Protože od oné zmiňované doby uplynulo hodně času, nechtěl jsem jít cestou ''šoku'',a tak jsem Carolin při odjezdu řekl, že jedeme k moři na dovolenou.Carolin byla hrozně šťastná a ani v nejmenším není pravda,že nechtěla jet,jak Monika uvedla v mediich,že jsem jí řekl,že musí. Až o několik dní později jsem jí celou situaci vysvětlil a ptal se jí, jestli jí nebude po mamince smutno.Řekla mi že ne. Potom ještě později jsem se opakovaně ptal,jestli se nechce vrátit za maminkou s tím, že už by tatínka nemohla vídat. Jednou mi řekla:''Ne, to nechci'' a v dalších případech mi odpověděla pokaždé podovně v tom smyslu:''už se neptej,vždyť jsem ti to řekla''.Po celou dobu byla naprosto šťastná,nic jí nechybělo ani materiálně ani psychicky ani duchovně.Naučila se Otčenáš, Zdrávas,Pod ochranu tvou,Odpočinutí věčné a sama se takto modlila.Modlili jsme se více modliteb a běda jak jsem některou vynechal, musel jsem ji doplnit.Říkala:''ještěs taťko zapomněl''.Co se týče jídla, říkala, že vařím líp než mamka.Dle mého to tak úplně pravda nebyla,ale potěšilo mě to.Uvařil jsem dle možností všechno, co právě chtěla.
Co se týče dětí,to byl právě jeden z důvodů, pro který byla s Monikou nešťastná.Neměla si totiž s kým hrát, stěžovala si, že je pořád sama, že si jí v Ostrově nikdo nevšímá,že se mnou je to lepší. V Dominikánské republice to ohledně dětí bylo sice stejné, ale měla alespoň moji 24 hodinovou pozornost.Malovali jsme spolu, hráli dětské domino,četli pohádky,téměř denně chodili k moři,..........Jednou jsme byli v kadeřnictví udělat účes a to byla v sedmém nebi, co všechno jí paní kadeřnice dělala.V kadeřnictví jsem s mamkou ještě nebyla, říkala, kdy zase půjdeme. Měli jsme domluveno,že tam bude chodit do školky,ale na to už nedošlo, protože jsme byli zrazeni člověkem, který nás znal z Česka.To už je ale jiná kapitola.Tolik tedy jen opravdu ve stručnosti.Pokud tedy si někdo myslí,že jsem udělal hroznou věc a způsobil Carolin svým jednáním něco zlého,hrozně se mýlí, neboť opak je pravdou.Nebylo to celé vůbec jednoduché,ale více snad v již zmiňované knize. Jsem pevně přesvědčen, na základě toho co od Carolin vím, že trpět bude s Monikou, ale prostě se nepovedlo a dál už s tím nic nenadělám.Je celá řada důvodů pro moje přesvědčení, ale o těch momentálně pomlčím.Vcelku je mi jedno co si lidé myslí,protože podstatné je to,co si ''myslí'' a především ví Bůh a v tomto ohledu jsem zcela klidný.Pokud by snad někdo myslel,že si vymýšlím,tak toho ujišťuji pod přísahou před Bohem v Trojici jedinným, že vše, co jsem napsal, je do posledního písmenka pravda a nic než pravda.
Komentáře
Přehled komentářů
Jak to tady pročítám, tak maminka je ta špatná a otec největší světec. Ohání se bohem, ale to co bylo za rozpadem manželství už sem nenapíše.Třeba nevěra!Škoda že se Monika nemůže bránit, ale kdo ji zná, tak ví. Jsem štastná že jsou s malou zase spolu
Re: Názor
(Rosťa, 17. 11. 2010 16:42)
Je třeba lépe číst.Bohem se neoháním,to je alergická reakce lidí,kterým se nehodí do života.Především je ale více než prazvláštní,jestliže někdo rozbije rodinu kvůli novému vztahu a na svoji omluvu partnera pošpiní kupou lží o nevěře atd.Moniku znám lépe než kdokoliv jiný a raději nebudu komentovat.Mně může být celá nevěra ukradená a hledání jiných vztahů obzvlášť.Na druhé straně světec opravdu nejsem, ale při tom všem to nic nemění na pravdivosti článku.A jen tak na okraj proti té kupě lží co napovídala Monika v médiích se na rozdíl od těchto stránek,které jsou volně přístupné,já opravdu nemohu bránit.Ony ale ty všem známé mlýny jednou pravdu semelou a to se potom budou asi všichni se zatajeným dechem divit.
Rád odpovím i na všechny další reakce.
Re: Re: Názor
(Andrea, 17. 11. 2010 16:57)Doufám, že ty Boží mlýny o kterých píšete začnou mlýt brzy a Monika má s malou konečně klid.Přeji jejich rodině vše nejlepší
Re: Re: Re: Názor
(Rosťa, 17. 11. 2010 17:09)Jsem rád,že jsme našli společnou řeč.Ani já jsem nepřál nikdy nikomu nic zlého a pokud jde o Boží mlýny,také bych byl nesmírně potěšen,kdyby mlely rychle.Ono je to s nimi ale trošku složitější,takže se obávám,že si všichni budeme muset trošku počkat.
Re: Re: Re: Re: Názor
(Andrea, 17. 11. 2010 17:26)Společnou řeč těžko, Moniku znám od dětství a stojím při ní. Nemám víc co dodat!Jen jsem musela reagovat na to, jak ji tu špiníte.To je vše
Názor
(Andrea, 17. 11. 2010 16:09)